Centrální depozitáři cenných papírů provozují infrastrukturu, která umožňuje vyrovnání cenných papírů, jako jsou akcie nebo dluhopisy, na finančních trzích. Při vyrovnání jde o dodání cenných papírů kupujícímu výměnou za dodání hotovosti prodávajícímu. Vyrovnání transakce může trvat až dva pracovní dny a během nich může vzniknout úvěrové i právní riziko. Zajistit, aby se tyto transakce vyrovnaly bezpečně a účinně, má proto pro finanční systém zásadní význam.
Centrální depozitáře cenných papírů hrají na kapitálových trzích a ve finančním systému EU klíčovou roli. V roce 2019 dosáhly transakce vyrovnané centrálními depozitáři cenných papírů EU hodnotu přibližně 1120 bilionů eur.
Na klíčovou úlohu depozitářů cenných papírů se poukázalo iv souvislosti se sankcemi EU vůči Rusku. Země eurobloku se 25. února dohodly, že v centrálních depozitářích cenných papírů v Unii se zakazuje vést účty ruských klientů.
Středeční návrh má zefektivnit vyrovnání transakcí s cennými papíry v EU a zajistit větší bezpečnost – tím se zvýší atraktivnost kapitálových trhů EU a v konečném důsledku napomůže financování evropského hospodářství.
Jelikož přes centrální depozitáře cenných papírů přechází velký objem peněz, je nutné, aby z toho měl finanční systém EU užitek. Návrh EK přinese přiměřenější a účinnější pravidla, díky kterým se sníží náklady na dodržování předpisů a zmírní se regulační zátěž pro centrální depozitáře cenných papírů. Zároveň jim usnadní možnost nabízet širší škálu přeshraničních služeb a zlepší přeshraniční dohled.
Návrh obsahuje následující zlepšení nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů – zlepšení postupu udělování povolení, což odstraní nákladné a duplicitní postupy a usnadní přeshraniční poskytování služeb a hospodářskou soutěž; lepší spolupráce mezi orgány dohledu; zlepšení vedlejších služeb bankovního typu což podnikům umožní získat financování od větší množiny investorů i přeshraničně; zlepšení disciplíny při vyrovnání a nakonec zlepšení dohledu nad centrálními depozitáři cenných papírů třetích zemí.
Komise navrhované nařízení nyní předloží Evropskému parlamentu a Radě EU (členské země) k posouzení a přijetí.
