Pokud by se Čína rozhodla otevřít plnou swapovou linku s Ruskem a akceptovala by rubly jako platbu za cokoli, co potřebuje nakoupit, včetně klíčových dovozů, jako jsou technologické díly a polovodiče, od kterých byla Moskva odříznuta v posledních kolech sankcí, dokázala by tím v podstatě zablokovat většinu děr vypálených do ruské ekonomiky Západem.
Zda je to však úplně v zájmu Pekingu a nakolik se to může obrátit proti, je jiná věc.
Pár dní poté, co poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan varoval svého čínského kolegu před vážnými následky, pokud Peking pomůže Rusku vést válku proti Ukrajině, zůstává stále zahaleno tajemstvím, jaké konkrétní důsledky to může mít.
\“Budeme vést tento rozhovor přímo s Čínou a čínským vedením, ne přes média,\“ řekla novinářům tisková tajemnice Bílého domu Jen Psakiová. Podle ní byl Sullivan „velmi přímý ohledně důsledků“ během svého pondělního setkání v Římě s nejvyšším představitelem čínské zahraniční politiky Jang Ťie-čch‘. „Ale pokud jde o jakékoli potenciální dopady nebo důsledky, to si povedeme přes soukromé diplomatické kanály,” řekla.
Ruská invaze na Ukrajinu se blíží čtvrtému týdnu. Obavy z toho, jak západní spojenci zareagují, pokud se Čína nebo čínské společnosti pokusí pomoci Moskvě vyhnout se sankcím uvaleným USA, Spojeným královstvím a Evropou, přidaly na světové trhy, které se už stejně otřásají, novou úroveň nejistoty z kolapsu ruské ekonomiky. Tuto nejistotu znásobuje čerstvá vzpomínka na to, co se událo naposledy, když Bílý dům vydal vágní varování o následcích, kdyby došlo k ruské invazi na Ukrajinu.
Rusko považuje Čínu za ochranný val proti sankcím, ale USA hrozí následky, pokud se Peking rozhodne pomoci
- února, čtyři dny před vpochodováním ruských vojsk na Ukrajinu, Psakiová vydala prohlášení, že USA jsou „připraveny zavést rychlá a tvrdá opatření“, pokud Rusko uskuteční své zjevné plány. V té době jen málo analytiků věřilo, že Spojené státy a Evropa by skutečně mohly dosáhnout konsensu o nejpřísnějších zvažovaných sankcích, jako je zmrazení rezerv ruské centrální banky. Nakonec to ale udělali, čímž zaskočili Moskvu i Wall Street.
Pokud jde o Čínu, nikdo nechce zopakovat tu samou chybu.
Moskva údajně požádala Peking o vojenskou a ekonomickou pomoc na vedení války proti Ukrajině, ačkoli to obě vlády veřejně popírají. Ale Čína má malý zájem zapojit se do ekonomické války mezi Moskvou a zbytkem rozvinutého světa. „Čína není součástí krize a ani nechce, aby sankce postihly Čínu,“ řekl ministr zahraničních věcí Wang Yi během pondělního telefonátu se španělským ministrem zahraničních věcí Josém Manuelem Albaresem.
Za poslední týden bylo stále jasnější, že Kreml považuje Peking za ekonomickou záchrannou linku. Ruský ministr financí Anton Siluanov v neděli řekl, že ekonomické partnerství jeho země s Čínou jim stále umožní udržet spolupráci, které dosáhli… ale také ji rozšířit v prostředí, kde se západní trhy uzavírají pro ruský export. Tato „rozšířená“ spolupráce může mít několik různých podob. Část by otevřeně porušila sankce proti Rusku, což by vyvolalo automatickou reakci ze strany Spojených států. Odborníci však tvrdí, že další kroky, které by Peking podnikl, by byly technicky legální, což by nutilo Spojené státy, aby více spoléhaly na taktiku měkké síly. Za zjevné porušování by mohla brát pomoc Rusku obejít americké kontroly exportu high-tech zařízení nákupem amerických produktů a jejich prodejem do Moskvy.
Pro firmy je to ovšem velmi riskantní. Americké sankce jsou specificky napsány tak, aby se vztahovaly nejen na americké společnosti, ale na jakoukoli společnost na světě, která používá americký software nebo komponenty, mezi něž patří i množství firem v Číně.
Ministryně obchodu Gina Raimondová nedávno vysvětlila, jaké důsledky by to mělo pro velkou čínskou polovodičovou společnost, kdyby se USA dozvěděly, že prodává čipy Rusku v rozporu s americkými kontrolami exportu. „V podstatě bychom mohli firmu zavřít, protože jí zabráníme používat naše vybavení a náš software,“ řekla Raimondová v rozhovoru pro The New York Times 8. března.
