Momentálně nemá Evropa ani Slovensko žádnou okamžitou a reálnou náhradu za ruský plyn. Uvedl to pro TASR výkonný ředitel Slovenského plynárenského a naftového svazu (SPNZ) Richard Kvasňovský.
Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska je podle něj logické, že EU bude hledat jiné alternativy dodávek plynu. „Ty jsou v diverzifikaci zdrojů, tedy jiných zemí, jako Norsko, Ázerbájdžán, Alžírsko, v rozvoji nových potenciálních zdrojů zemního plynu ve východním Středomoří a snad iv alespoň dočasném zvýšení těžby v Nizozemsku, které ji utlumilo v posledních letech. Zároveň také v rozvoji alternativních níkouhlíkových plynů, jako jsou biometan či vodík,“ přiblížil.
„Přestože má Slovensko potenciál nahradit biometanem jen 10% spotřeby zemního plynu, tuto cestu snižování závislosti na dodávkách zemního plynu plně podporujeme,“ zdůraznil Kvasňovský.
Upozornil, že Evropa momentálně nedokáže nahradit okamžité vypnutí ruského plynu. Teoreticky by uměla nahradit necelou polovinu dodávek zejména vyšším dovozem LNG (zkapalněného plynu), který však není garantován žádnými dlouhodobými kontrakty.
Odstavení dovozu ruského plynu by podle něj zjevně zapříčinilo nedostatky plynu v Evropě, nutná významná omezování spotřeby a nevídanou cenovou úroveň zemního plynu, jakož i elektrické energie, která je (s výjimkou severských zemí a Polska) určována cenou zemního plynu. „Mělo by to za následek nepředvídatelné ekonomické škody, sahající s největší pravděpodobností daleko nad rámec čistých plateb za zemní plyn, které by ztratilo Rusko,“ zdůraznil.
Dále podle něj platí, že čím dál na východ kontinentu, tím je nahrazení zemního plynu z Ruska stále obtížnější. Zatímco země v západní Evropě mají diverzifikovanější dodávky, země východní Evropy mají vysokou míru závislosti na ruském plynu. „Fyzicky je u nás dokonce 100% přepraveného plynu z Ruska, a to ať už z ČR Nordstream nebo z Ukrajiny, přičemž plyn z ostatních zdrojů je dodáván na bázi zápočtů a swapů,“ poznamenal.
„Je důležité si uvědomit, že v případě odstavení ruského plynu nebude hlavním problémem nedostatek přepravní kapacity směrem na ČR (která je připravena), ale nedostatek komodity u nás iv našem okolí. Pokud by k tomu došlo, museli bychom očekávat, že ‚ náhradní plyn k nám fyzicky doproudí z LNG terminálů zemí s přístupem k moři (Velká Británie, Benelux, Chorvatsko, Polsko),“ zdůraznil.
„Jenže tyto země budou mít nedostatek také doma a v současnosti neexistuje žádný garanční mechanismus solidárního krácení spotřeby, který by zaručil, že se ‚náhradní‘ plyn nespotřebuje primárně v zemích, které mají přímo LNG terminály (například Benelux, UK, Polsko), nebo u jejich přímých sousedů (Německo) a doputuje až do našeho regionu. Slovensko by tak patřilo mezi země, které by na okamžité zastavení dodávek doplatily nejvíce,“ dodal Kvasňovský.
